Ranní zprávy — středa 30. září 2026

Rusko v noci podniklo další rozsáhlý kombinovaný útok proti Ukrajině. Hlavním cílem byl Kyjev a jeho okolí; zahynuli nejméně tři lidé včetně dítěte a sedm dalších utrpělo zranění. Útok byl mimořádný nejen počtem prostředků, ale také jejich skladbou: vedle balistických a protilodních střel Rusko vyslalo 188 dronů, z nichž 86 mělo proudový pohon. Polsko a Rumunsko preventivně vyslaly do vzduchu stíhačky.

Současně se rozehrává pozoruhodná diplomaticko-ekonomická dvojkolejnost. Zvláštní vyslanec Vladimira Putina jednal ve Washingtonu o válce i možných poválečných energetických projektech s USA, zatímco Moskva přebírá kontrolu nad ruskými aktivy významných evropských společností. Prakticky tak nabízí Američanům potenciální budoucí obchod a Evropanům ukazuje náklady pokračující konfrontace.

Pro Česko je podstatný konkrétní výsledek pražského jednání Andreje Babiše s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou: společný návrh na omezení evropských cen energií a úpravu emisního trhu. Babiš rovněž jednoznačně prohlásil, že Česko splní závazky podle článku 5 NATO, pokud by Rusko napadlo některou z pobaltských zemí.

Ukrajina: nejsilnější noční úder posledních dnů

Rusko kombinovalo balistické střely, Zircony a téměř dvě stovky dronů

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko od úterního večera nasadilo střely Zircon či Oniks, balistické rakety Iskander-M nebo rakety systému S-400 a celkem 188 útočných a klamných dronů. Neobvykle vysokých 86 z nich mělo proudový pohon, který jim umožňuje letět výrazně rychleji než běžným vrtulovým Šáhidům.

Podle ukrajinských údajů protivzdušná obrana zneškodnila pět střel a 155 dronů. Zásahy však byly zaznamenány na osmnácti místech. V Kyjevě a okolní oblasti zahynuli nejméně tři lidé včetně dítěte, sedm dalších bylo zraněno. Hořely domy, obchod a sklad, poškozena byla také infrastruktura a automobily.

Proč je to důležité: Rusko rozšiřuje podíl rychlejších proudových dronů a současně je kombinuje s balistickými střelami, proti nimž má Ukrajina jen omezený počet vhodných systémů. Cílem zřejmě není pouze způsobit škody, ale také zahltit obranu, vynutit si spotřebu drahých interceptorů a odhalovat slabá místa kolem hlavního města.

Aktivace polského a rumunského letectva zároveň ukazuje, že podobné údery už představují pravidelnou bezpečnostní zátěž pro východní křídlo NATO, i když žádné narušení aliančního vzdušného prostoru zatím hlášeno nebylo.

Nový NASAMS, munice pro F-16 a tři další belgické stíhačky

Ukrajina obdržela další systém protivzdušné obrany NASAMS a naléhavé dodávky munice pro letouny F-16 od Belgie, Španělska a dalších států. Belgie zároveň oznámila, že do konce roku 2026 předá zrychleným postupem tři další F-16. Kyjev rovněž jedná o pravidelnějších dodávkách raket pro systémy Patriot.

Proč je to důležité: NASAMS a F-16 mohou významně pomoci proti dronům a některým střelám s plochou dráhou letu. Dnešní útok ale znovu ukazuje zásadní slabinu: proti balistickým raketám jsou nejcennější systémy Patriot, jejichž rakety jsou drahé, vyrábějí se pomalu a Ukrajina jich nemá dostatek. Tři belgické stroje proto samy o sobě rovnováhu nezmění; důležitější je dlouhodobý přísun munice a náhradních dílů.

Fronta: bez nového průlomu, hlavní tlak trvá na Donbasu

Od včerejší zprávy o ukrajinském postupu u Lymanu nebyla potvrzena další srovnatelně významná územní změna. Ukrajinská operace Vivaldi podle Kyjeva obnovila kontrolu nad přibližně 176 kilometry čtverečními a pěti obcemi a narušila ruský pokus o obchvat v lymanském směru. Rusko však nadále vyvíjí nejsilnější tlak u Pokrovsku a Kosťantynivky a drží zhruba čtyři pětiny Doněcké oblasti.

Proč je to důležité: Ukrajinský postup u Lymanu komplikuje ruské plány, ale zatím nepředstavuje strategický obrat celé války. Rozhodující bude, zda Kyjev dokáže území udržet bez oslabení obrany Pokrovsku a Kosťantynivky, kde má Rusko stále schopnost soustředit velké množství pěchoty.

Rusko: jednání s USA a tlak na evropské firmy

Putinův vyslanec jednal ve Washingtonu o energetice

Kirill Dmitrijev, Putinův zvláštní vyslanec, vedl ve Washingtonu rozhovory s představiteli amerických ministerstev financí a energetiky. Podle ruské strany se jednalo o možnostech ukončení války a o případných americko-ruských energetických projektech po dosažení míru. Návštěva následovala po jednání Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským o možném příměří vztahujícím se na energetickou infrastrukturu.

Proč je to důležité: Jde o konkrétní komunikační kanál mezi Washingtonem a Moskvou, nikoli však o dohodu. Nebyl oznámen harmonogram, přesné podmínky ani přímé zapojení Ukrajiny. Nabídka budoucích energetických obchodů může být ruským pokusem vytvořit v USA ekonomickou motivaci k rychlé dohodě — případně i k tlaku na Kyjev.

Rozpor mezi washingtonskými rozhovory a pokračujícím bombardováním zároveň naznačuje, že Moskva zatím diplomacii nepovažuje za alternativu k vojenskému nátlaku, ale za jeho doplněk.

Moskva přebírá evropská aktiva, americké firmy zatím šetří

Ruské úřady během září převedly pod „dočasnou správu“ místní aktiva společností Nestlé, Metro a Auchan. Podobná opatření od začátku války zasáhla přibližně 135 podniků se zahraniční účastí. Mezi dalšími potenciálně ohroženými firmami se podle zdrojů objevují rakouská Raiffeisen Bank a italská UniCredit. Významné americké společnosti zatím stejnému zásahu nečelí.

Proč je to důležité: Kreml zřejmě záměrně rozlišuje mezi Evropou, která drží zmrazená ruská aktiva a podporuje Ukrajinu, a Spojenými státy, s nimiž se snaží otevřít perspektivu budoucího obchodu. Pro evropské společnosti jde o faktické riziko vyvlastnění, i když Moskva formálně tvrdí, že převzetí lze zvrátit.

Česko

Praha a Řím připraví společný zásah do energetické politiky EU

Andrej Babiš a Giorgia Meloniová se dohodli, že na říjnovém summitu EU předloží společné návrhy na omezení cen energií. Patří mezi ně využití rezervy emisních povolenek ke zmírnění cenových výkyvů, odložení nového systému ETS2 pro paliva a vytápění z roku 2028 a pozastavení části unijních pravidel pro emise metanu, která podle obou vlád mohou komplikovat dovoz plynu z alternativních zdrojů.

Proč je to důležité: Nejde pouze o obecné politické prohlášení. Pokud Praha a Řím získají další spojence, změny by mohly ovlivnit ceny paliv, vytápění a elektřiny i náklady českého průmyslu. Současně by znamenaly podstatný zásah do současného nastavení evropské klimatické politiky.

Babiš potvrzuje závazek bránit Pobaltí

Premiér prohlásil, že pokud by Rusko napadlo některou z pobaltských zemí, Česko splní své závazky podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Zmínil možnost nasazení dvou mechanizovaných brigád a uvedl, že přípravy koordinuje s prezidentem Petrem Pavlem.

Proč je to důležité: Výrok odstraňuje pochybnosti vyvolané Babišovými dřívějšími kontroverzními výroky o alianční solidaritě. V době, kdy česká vláda omezuje vlastní příspěvky k vojenské pomoci Ukrajině, je jasné potvrzení článku 5 důležitým signálem pro Polsko a pobaltské spojence.

Slovensko

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul při návštěvě Slovenska otevřeně označil ruský imperialismus za největší hrozbu pro Evropu a varoval, že zpochybňování alianční solidarity oslabuje odstrašení. Reagoval tím na výroky Roberta Fica, který kritizuje západní politiku vůči Moskvě, odmítá ukončení dovozu ruské energie a veřejně pochybuje, zda by spojenci v případě napadení skutečně poslali vojáky.

Proč je to důležité: Spor se už netýká jen Ukrajiny nebo sankcí, ale důvěryhodnosti samotného NATO. Pokud předseda vlády členské země veřejně zpochybňuje kolektivní obranu, může to posilovat ruskou snahu testovat soudržnost aliance politickými, kybernetickými či hybridními operacemi.