Ranní zprávy — pátek 23. října 2026

Nejdůležitější zprávou dnešního rána je další vyjasnění ruského postoje k připravovaným mírovým jednáním. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek potvrdil ochotu obnovit rozhovory s Ukrajinou a Spojenými státy, ale současně odmítl možnost krátkodobého příměří a zopakoval požadavek na vytvoření nového evropského bezpečnostního uspořádání. Moskva nadále požaduje celé území Donbasu, včetně oblastí, které dosud neobsadila. Ukrajina územní ústupky odmítá a nabízí příměří, včetně zastavení útoků na energetiku. Zásadní rozpory tak přetrvávají navzdory obnovené americké diplomatické aktivitě.

Rusko mezitím pokračuje v intenzivní vzdušné kampani. Během dnešní noci ukrajinské letectvo opakovaně varovalo před rychlými proudovými drony nad západní, severní i střední Ukrajinou. Hlášeny byly mimo jiné v prostoru Lvova, Kovelu, Lucku, Charkova a Kyjeva. Předchozí rozsáhlý raketový útok na Kyjev si podle čtvrtečních zpráv vyžádal nejméně čtyři oběti na životech na území Ukrajiny a desítky zraněných. Rusko současně tvrdí, že během ukrajinského dronového útoku zachytilo více než 800 bezpilotních prostředků. Tyto ruské údaje nelze nezávisle potvrdit.

Na frontě se podle ukrajinského generálního štábu během čtvrtka odehrálo 165 bojových střetnutí. Největší pozornost si zaslouží pokračující ruský tlak v Charkovské oblasti, u Kosťantynivky a Pokrovsku a na huljajpolském směru v Záporožské oblasti. Ukrajinské velení současně oznámilo ztráty ruské armády ve výši přibližně 1 830 vojáků za poslední den. Jde o ukrajinský odhad, nikoliv nezávisle ověřenou bilanci.

Mimořádně důležitý je nový vývoj v ruské ekonomice. Podle výpočtů zveřejněných 21. října je rublová cena ruské ropy používaná pro výpočet daní přibližně o 60 procent vyšší, než předpokládal státní rozpočet. Rusko tak navzdory ukrajinským útokům na rafinerie a pokračujícím rozpočtovým problémům získává dodatečné příjmy díky vysokým světovým cenám ropy. Americké zmírnění některých sankcí na ruská paliva může tento efekt dále posílit.

V České republice Poslanecká sněmovna ve čtvrtek schválila základní parametry státního rozpočtu na rok 2027. Vláda prosadila plánovaný schodek 386 miliard korun, tedy o 76 miliard vyšší než letošní schválený deficit. Rozpočet postupuje do druhého čtení. Prezident Petr Pavel mezitím v Berlíně představil svůj pohled na mírová jednání: případné uvolnění protiruských sankcí podle něj musí být podmíněno skutečným pokrokem k míru, nikoliv pouze ochotou Moskvy jednat.

Ze střední Evropy přicházejí dvě strategicky významné zprávy. Slovensko obnoví mezivládní konzultace s Ruskem, poprvé od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. Jednání má začít 26. října v Moskvě. Ukrajina zároveň jedná s Polskem a Slovenskem o přesunutí celních kontrol nákladních automobilů z hranic hlouběji na území Evropské unie. Důvodem je rostoucí nebezpečí ruských dronových útoků na hraniční infrastrukturu a dopravní koridory.

Ve světě zůstává hlavní hrozbou další eskalace konfliktu kolem Íránu. Teherán oznámil zásahy sedmi tankerů v Hormuzském průlivu a pohrozil útoky na americké základny. Spojené státy současně posilují svou vojenskou přítomnost v oblasti. Prezident Donald Trump navíc ve čtvrtek aktivoval část amerického zákona o obranné výrobě, aby mohl podpořit domácí těžbu a zpracování ropy. Energetická bezpečnost se tak stává jednou z hlavních priorit Washingtonu.

Celkový obraz dne: Diplomatická jednání o Ukrajině se obnovují, ale vojenské a hospodářské podmínky zatím nevytvářejí jednoznačný tlak na Rusko, aby ustoupilo ze svých požadavků. Ukrajina pokračuje v obraně a útocích na ruské zázemí. Současně však musí čelit rostoucímu ohrožení své energetiky, dopravy a zahraničního obchodu.

---

UKRAJINA A RUSKO

Putin odmítá dočasné příměří. Chce jednat o celém evropském bezpečnostním systému

Ve čtvrtek 22. října poskytl ruský prezident televizní rozhovor, v němž podrobněji vysvětlil ruský postoj k obnoveným mírovým jednáním.

Potvrdil, že Moskva je připravena obnovit americky zprostředkované rozhovory s Ukrajinou.

Ty by mohly začít v listopadu.

Putin však zdůraznil, že Rusko nechce uzavírat pouze krátkodobé příměří.

Podle jeho vyjádření mají jednání vytvořit trvalý bezpečnostní systém pro Rusko, Ukrajinu i celou Evropu.

Ruský prezident současně zopakoval, že Moskva považuje Donbas za historicky ruské území.

Odvolával se také na hlasování uskutečněná na okupovaných územích v roce 2022.

Tato hlasování proběhla pod ruskou okupací a mezinárodní společenství jejich výsledky převážně neuznává.

Rusko nadále požaduje, aby Ukrajina odevzdala také části Doněcké oblasti, které zůstávají pod ukrajinskou kontrolou.

Ukrajinský prezident takový požadavek odmítá.

Ukrajina podle něj podporuje návrhy na příměří, včetně zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu a humanitárních opatření.

Proč je to důležité

Putin se snaží přesunout jednání od bezprostředního zastavení bojů k širší debatě o evropské bezpečnosti.

To má zásadní politický význam.

Rusko dlouhodobě požaduje omezení vojenských aktivit NATO a změnu bezpečnostních vztahů ve východní Evropě.

Pokud by se budoucí jednání soustředila především na tyto otázky, mohla by se z války proti Ukrajině stát součást širšího vyjednávání mezi Moskvou a Washingtonem.

Pro Ukrajinu by takový vývoj mohl být nebezpečný, pokud by její vlastní bezpečnostní zájmy ustoupily do pozadí.

Zásadní rozdíl mezi oběma stranami zůstává v pořadí kroků.

Ukrajina chce především zastavení bojů a následné vyjednávání o dlouhodobém míru.

Rusko požaduje nejprve dohodu o základních politických a bezpečnostních otázkách.

Moskva tak může pokračovat ve vojenských operacích po celou dobu jednání.

Samotný souhlas s rozhovory proto zatím nepředstavuje zásadní změnu ruské politiky.

Dnešní noc: rychlé ruské drony opět pronikaly hluboko na ukrajinské území

Ukrajinské letectvo během noci na pátek opakovaně varovalo před ruskými bezpilotními prostředky.

Zvláštní pozornost si zaslouží hlášení o proudových dronech.

Ty byly během noci zaznamenány v několika geograficky vzdálených oblastech.

V západní části Ukrajiny se pohybovaly nad Lvovskou, Volyňskou, Rovenskou, Ternopilskou a Chmelnyckou oblastí.

Další proudové drony byly hlášeny nad Kyjevem a Charkovem.

Bezpilotní prostředky se pohybovaly také přes severní část Ukrajiny a v prostoru Černobylské uzavřené zóny.

Současně ruské taktické letectvo pokračovalo v útocích řízenými leteckými bombami proti Záporožské oblasti.

K dnešnímu ránu ještě není k dispozici úplná ověřená bilance počtu vyslaných a sestřelených dronů ani konečný rozsah škod.

Proč je to důležité

Rostoucí používání proudových bezpilotních prostředků představuje významnou změnu charakteru vzdušné války.

Oproti pomalejším vrtulovým dronům mohou dosahovat podstatně vyšší rychlosti.

To zkracuje čas, který má protivzdušná obrana na jejich odhalení, identifikaci a zničení.

Pro ukrajinskou obranu je důležité také to, že tyto prostředky pronikají hluboko do týlu.

Ohrožují tak infrastrukturu, která byla dříve vystavena menšímu bezprostřednímu nebezpečí.

Rozhodující bude schopnost Ukrajiny rozšiřovat levnější způsoby zachycování rychlých dronů.

Používat proti každému takovému prostředku drahé protiletadlové rakety není dlouhodobě ekonomicky udržitelné.

Čtvrteční bilance ruských útoků na Kyjev: nejméně čtyři mrtví na Ukrajině

Ve čtvrtek byly zveřejněny další informace o následcích předchozího rozsáhlého ruského raketového útoku.

Rusko během něj použilo balistické rakety, včetně prostředků s kazetovou municí.

Hlavním cílem byl .

Zasaženy byly obytné a další civilní objekty, dopravní infrastruktura i historické budovy.

Podle čtvrtečních zpráv zahynuli při ruských útocích na Ukrajinu nejméně čtyři lidé a desítky dalších byly zraněny.

Ukrajinská protivzdušná obrana současně čelila velkému počtu bezpilotních prostředků.

Zelenskyj po útoku znovu vyzval zahraniční partnery k urychlení dodávek protiraketové munice.

Zvláštní význam mají střely pro systémy Patriot, které jsou schopné zachycovat část ruských balistických raket.

Proč je to důležité

Pokračující raketové útoky ukazují omezený bezprostřední vliv diplomatických jednání na ruské vojenské operace.

Zásadní je také otázka dostupnosti protiraketové munice.

Ukrajina může mít dostatek odpalovacích zařízení, ale bez odpovídající zásoby střel nedokáže dlouhodobě udržovat potřebnou úroveň ochrany.

Z vojenského hlediska je proto důležité sledovat nejen počty systémů protivzdušné obrany, ale také tempo spotřeby a doplňování jejich munice.

Pokud Rusko dokáže dlouhodobě vynucovat vysokou spotřebu drahých protiraketových střel, může oslabovat ukrajinskou obranu i bez rozsáhlých územních zisků.

FRONTA

Za čtvrtek 165 bojových střetnutí. Rusko pokračuje v tlaku na několika směrech

Podle dnešního ranního hlášení ukrajinského generálního štábu se během čtvrtka 22. října odehrálo 165 bojových střetnutí.

Ruská armáda provedla 76 leteckých úderů a použila 239 řízených leteckých bomb.

Ukrajinské velení dále hlásí nasazení více než 10 000 útočných dronů v rámci bojové činnosti a 2 781 případů ostřelování.

Jde o souhrnné údaje z celé fronty, nikoliv pouze o dálkové útoky proti ukrajinským městům.

Nejvýznamnější bojová aktivita byla hlášena v několika oblastech.

Pokrovský směr: Ukrajinské jednotky podle generálního štábu zastavily patnáct ruských útoků. Boje probíhaly mimo jiné v okolí Serhijivky, Molodeckého a směrem k Novému Donbasu.

Kosťantynivský směr: Jedenáct ruských útoků. Ruská armáda pokračovala v tlaku v širším prostoru Kosťantynivky a Družkivky.

Jihoslobodský směr: Čtrnáct útoků v Charkovské oblasti.

Lymanský směr: Pět ruských útoků, mimo jiné v okolí Limanu a Kolodjaziv.

Huljajpolský směr: Dvanáct útoků v prostoru několika obcí Záporožské oblasti.

Orichivský směr: Jeden útok v okolí Lukjanivského.

Na kramatorském směru nebyly podle ukrajinského velení zaznamenány nové ruské pozemní útoky.

Ukrajinský generální štáb současně odhaduje ruské personální ztráty za poslední den na přibližně 1 830 vojáků.

Tento údaj zahrnuje ukrajinský odhad vyřazených příslušníků ruských sil a není nezávisle ověřen.

Proč je to důležité

Z dostupných informací vyplývá, že Rusko nadále útočí na několika směrech současně.

Největší strategický význam má pokračující boj o severní a střední část Donbasu.

Ukrajinské protiútoky během letošního roku narušily některé ruské operační plány, ale neodstranily hrozbu dalšího postupu.

V Záporožské oblasti zůstává důležitý huljajpolský směr.

Zdejší ruské operace mohou nutit ukrajinské velení udržovat významné obranné síly i mimo hlavní donbaské bojiště.

Samotný počet bojových střetnutí však nevypovídá o úspěšnosti útoků ani o územních změnách.

Dnešní ranní hlášení nepotvrzuje nový rozsáhlý ruský operační průlom.

RUSKÁ EKONOMIKA

Vysoké ceny ropy přinášejí Rusku mimořádné dodatečné příjmy

Jedna z nejdůležitějších ekonomických zpráv posledních dnů se týká skutečných příjmů ruského státního rozpočtu.

Podle výpočtů zveřejněných 21. října dosáhla rublová cena ruské ropy používaná pro výpočet daní během prvních tří říjnových týdnů přibližně 8 699 rublů za barel.

Ruský státní rozpočet přitom počítal s hodnotou přibližně 5 440 rublů.

Rozdíl činí zhruba 60 procent.

Rublová cena ropy se tak dostala výrazně nad původní rozpočtové předpoklady.

Důvodem jsou především vysoké světové ceny ropy způsobené konfliktem na Blízkém východě.

Pro Rusko jde o důležitou změnu v době, kdy jeho státní rozpočet čelí rostoucím výdajům na válku.

Vláda původně předpokládala deficit ve výši 1,6 procenta HDP.

Nyní počítá s deficitem přibližně dvojnásobným.

Proč je to důležité

Tato zpráva ukazuje, proč je nutné při hodnocení ruské ekonomiky rozlišovat mezi hospodářskými problémy a skutečnou schopností státu financovat válku.

Rusko má vážné strukturální problémy.

Vysoké vojenské výdaje zatěžují rozpočet, pracovní trh i civilní průmysl.

Zároveň však může získávat dodatečné příjmy díky světovým cenám energetických surovin.

Ukrajinské útoky na ruské rafinerie snižují část ruských zpracovatelských a exportních kapacit.

Vyšší světové ceny ale mohou část tohoto účinku kompenzovat.

Pro další vývoj války je proto důležitější sledovat skutečné ruské rozpočtové příjmy než pouze jednotlivé zprávy o poškozených rafineriích.

Významnou roli bude hrát také americká sankční politika.

Pokud Washington umožní Rusku rozšiřovat export pohonných hmot, může Moskva získat další prostředky využitelné k financování války.

UKRAJINSKÁ EKONOMIKA A ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Ukrajina chce přesunout celní kontroly do Polska a na Slovensko

Dnes ráno přinesla agentura Reuters zprávu o důležitém ukrajinském návrhu.

Ukrajina jedná s em a em o přesunutí celních kontrol nákladních automobilů převážejících obilí.

Kontroly by se neměly odehrávat přímo na hranici, ale až na území sousedních států.

Důvodem jsou ruské dronové útoky na ukrajinskou pohraniční infrastrukturu.

Dlouhé kolony nákladních automobilů představují zvlášť zranitelný cíl.

Ukrajina již provozuje společná hraniční kontrolní stanoviště s Moldavskem.

Podobný systém by nyní chtěla rozšířit na hranice s Evropskou unií.

Podle ukrajinského ministerstva zahraničí je prioritou co nejrychlejší dohoda s Polskem.

Zatím však nejde o uzavřenou smlouvu.

Proč je to důležité

Ruské útoky stále výrazněji zasahují ukrajinský zahraniční obchod.

Ukrajina je významným světovým vývozcem zemědělských produktů.

Příjmy z jejich exportu jsou důležité pro hospodářství i státní rozpočet.

Pokud ruské útoky omezují námořní dopravu a současně ohrožují pozemní přepravu, vzniká vážný logistický problém.

Přesunutí celních kontrol může snížit koncentraci nákladních automobilů v bezprostředně ohroženém prostoru.

Zároveň by mohlo zrychlit dopravu a snížit hospodářské ztráty.

Z dlouhodobého hlediska jde o další příklad toho, jak ruská válka mění samotnou organizaci evropské dopravní infrastruktury.

Česká republika

Prezident Pavel: Sankce proti Rusku lze uvolnit až při skutečném pokroku k míru

Český prezident ve čtvrtek v Berlíně představil svůj pohled na možnou budoucí dohodu s Ruskem.

Podle něj by obnovení hospodářských vztahů s Moskvou mohlo být jednou z pobídek, které Rusko přimějí k ukončení války.

Současně však zdůraznil, že takové ústupky nesmějí přijít předčasně.

Podmínkou musí být skutečná ochota Ruska zastavit boje a respektovat mezinárodní pravidla.

Pavel tak odmítl představu, že by evropské státy měly sankce zmírňovat pouze výměnou za ruský souhlas s jednáním.

Podle prezidenta je důležité také vytvoření společné evropské vyjednávací pozice.

Proč je to důležité

Jde o důležitý rozdíl mezi dvěma diplomatickými přístupy.

První předpokládá, že hospodářské ústupky mohou Rusko motivovat k jednání.

Druhý zdůrazňuje, že ústupky mají být odměnou až za konkrétní změnu ruského chování.

Pavel se přiklání k druhému přístupu.

Z hlediska účinnosti sankcí je zásadní, aby jejich zmírnění bylo spojeno s ověřitelnými kroky Ruska.

Jinak by Moskva mohla získat hospodářské výhody, aniž by musela zásadně změnit své válečné cíle.

STŘEDNÍ EVROPA

Slovensko obnovuje oficiální hospodářská jednání s Ruskem

se připravuje na významnou změnu ve vztazích s Moskvou.

V pondělí 26. října má v Rusku zasednout slovensko-ruská mezivládní komise pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci.

Půjde o první takové jednání od ruské invaze v únoru 2022.

Hlavními tématy budou energetika, jaderná energetika, zemědělství a další oblasti hospodářské spolupráce.

Slovenská vláda premiéra dlouhodobě kritizuje některé evropské sankce proti Rusku.

Zároveň usiluje o zachování dodávek ruských energetických surovin.

Slovenské ministerstvo zahraničí tvrdí, že obnovení konzultací není v rozporu se závazky země vůči Evropské unii a NATO.

Proč je to důležité

Slovensko se tím výrazněji odlišuje od většiny evropských spojenců.

Evropská unie se snaží postupně omezovat závislost na ruských energetických surovinách.

Bratislava naopak hledá možnosti pokračování hospodářské spolupráce.

Zvlášť citlivá je otázka dodávek ropy a plynu.

Pro Ukrajinu je důležité, zda obnovené slovensko-ruské kontakty zůstanou omezeny na hospodářská jednání, nebo povedou také k politickému sbližování Bratislavy s Moskvou.

V Maďarsku jsem za posledních 24 hodin nezaznamenal srovnatelně významnou novou událost, která by odůvodňovala samostatnou zprávu.

SVĚT

Írán hrozí dalšími útoky. Spojené státy mobilizují prostředky na podporu těžby ropy

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že v Hormuzském průlivu bylo zasaženo sedm tankerů.

Některé měly být poškozeny útoky, jiné námořními minami.

Tyto informace zatím nebyly nezávisle potvrzeny.

Írán současně pohrozil útoky na americké vojenské základny v regionu.

Podle údajů námořních analytiků bylo během října v širší oblasti zaznamenáno 28 útoků na obchodní plavidla.

Navzdory bezpečnostním rizikům pokračuje přeprava ropy pod americkou vojenskou ochranou.

Část tankerů využívá alternativní postupy a překládku nákladu mimo nejnebezpečnější oblasti.

Tyto operace jsou však nákladné a komplikované.

Trump využil zákon o obranné výrobě

Americký prezident ve čtvrtek oznámil, že těžba ropy, její zpracování a související infrastruktura mají zásadní význam pro národní bezpečnost Spojených států.

Současně aktivoval část zákona Defense Production Act.

Ten umožňuje americké vládě poskytovat finanční podporu a další pobídky projektům důležitým pro národní obranu.

V tomto případě se opatření týká především těžby, rafinerií, ropovodů a skladování pohonných hmot.

Rozhodnutí přichází v době vysokých cen ropy a motorové nafty.

Energetická krize představuje pro Trumpovu administrativu také významný domácí politický problém před listopadovými kongresovými volbami.

Proč je to důležité

Spojené státy se snaží omezit dopady blízkovýchodního konfliktu na světový energetický trh.

V krátkodobém horizontu však nelze očekávat, že nové investice do těžby a rafinerií okamžitě zvýší nabídku pohonných hmot.

Výstavba a rozšiřování energetické infrastruktury vyžaduje čas.

Pro Ukrajinu má americká energetická politika zásadní nepřímý význam.

Washington již zmírnil některá omezení ruského exportu pohonných hmot.

To může přispívat ke stabilizaci světového trhu, ale současně zvyšovat příjmy Moskvy.

Energetická krize na Blízkém východě tak může ovlivňovat průběh války na Ukrajině, přestože oba konflikty probíhají v geograficky vzdálených regionech.

Myšlenka pro dnešní den

Dnešní dvě myšlenky spojuje otázka, která je zvlášť důležitá v době války: Jak si zachovat vnitřní svobodu a současně neztratit odpovědnost za druhé?

Marcus Aurelius — o vnitřní pevnosti

> „Buď jako skalní útes, o který se neustále tříští vlny. Stojí pevně a kolem něho se rozbouřená voda uklidňuje.“

Autor: Marcus Aurelius

Dílo: Hovory k sobě, IV, 49.

Jde o vlastní český překlad autentické pasáže, nikoliv o doslovnou citaci z konkrétního českého vydání.

Zamyšlení: Marcus Aurelius nepovažuje statečnost za nepřítomnost strachu. Člověk může mít strach, být unavený nebo znepokojený, a přesto si zachovat schopnost rozumně jednat.

Válka nám připomíná, jak málo toho máme skutečně pod kontrolou. Nemůžeme rozhodovat o všem, co se kolem nás děje. Můžeme však rozhodovat o tom, zda podlehneme panice, nenávisti a zoufalství.

Pevnost člověka nespočívá v tom, že ho nic nezasáhne, ale v tom, že ani těžké okolnosti nemusí zničit jeho charakter.

Svatý Tomáš Akvinský — o pravém míru

Parafráze filozofické myšlenky

> „Spravedlnost odstraňuje překážky míru, ale teprve láska vytváří jeho skutečný základ.“

Autor: Tomáš Akvinský

Dílo: Summa theologiae (Suma teologická), II–II, otázka 29, článek 3, odpověď na třetí námitku.

Tomáš zde píše:

Pax est opus iustitiae indirecte, inquantum scilicet removet prohibens; est autem opus caritatis directe, quia secundum propriam rationem caritas pacem causat.

Výslovnost církevní latiny (přibližně): Pax est opus justície indirekte, inkvantum sčíličet removet prohibens; est autem opus karitátis direkte, kvia sekundum propriam raciónem karitas pačem kauzat.

Český překlad: „Mír je dílem spravedlnosti nepřímo, nakolik totiž odstraňuje to, co mu překáží; přímo je však dílem lásky, protože láska svou vlastní povahou působí mír.“

Zamyšlení: Tomáš Akvinský rozlišuje dvě podmínky skutečného míru.

Spravedlnost odstraňuje bezpráví, které brání pokojnému soužití. Láska, v křesťanském smyslu caritas, jde ještě dál. Vede člověka k tomu, aby usiloval také o dobro druhého.

Toto rozlišení je důležité při úvahách o ukončení války na Ukrajině. Zastavení střelby může zachránit životy a vytvořit prostor pro další jednání. Samo o sobě však nemusí odstranit příčiny konfliktu ani zaručit trvalý mír.

Mír, který stojí pouze na strachu a donucení, může být velmi křehký. Spravedlivé uspořádání vytváří předpoklady, aby přetrval.

Společná myšlenka dne: Marcus Aurelius nás učí, jak obstát tváří v tvář nepřízni osudu. Tomáš Akvinský připomíná, že naše odpovědnost nekončí u vlastní odolnosti, ale zahrnuje také spravedlnost a dobro druhých.

První mluví především o tom, jaký má člověk být. Druhý připomíná, jak má jednat vůči ostatním.