Ranní zprávy — neděle 20. září 2026

V Rusku vrcholí první parlamentní volby od plnohodnotné invaze a Kreml je sám staví do role testu podpory války. Pro Ukrajinu je závažnější dlouhodobý problém: její úspěšná kampaň proti ruským rafineriím pokračuje, ale Washington na Kyjev tlačí, aby ji omezil právě ve chvíli, kdy Rusko dál ničí ukrajinskou infrastrukturu. A světově se situace na Blízkém východě posouvá od energetické krize k možné změně bezpečnostní architektury regionu — Turecko je připraveno vojensky pomoci Saúdské Arábii proti Húsíům.

Rusko dnes dokončuje volby. Výsledek není to nejzajímavější

Dnes končí třídenní volby do ruské Státní dumy — první parlamentní volby od invaze v únoru 2022. Putinovo Jednotné Rusko má vzhledem k silně kontrolovanému politickému prostředí vítězství prakticky zajištěné. Většina skutečně protiválečných kandidátů byla z voleb vyřazena a část opozice je ve vězení nebo v exilu.

Proto bych dnes večer příliš nesledoval procento Jednotného Ruska. Zajímavější budou účast a regionální výsledky.

Sám totiž volby veřejně spojil s válkou a označil je za projev solidarity společnosti s ruskými vojáky. Kreml tedy z hlasování vytvořil určitý druh — byť rozhodně ne svobodného — plebiscitu o pokračování války.

Po dvou dnech činila oficiální účast 32,58 %. První výsledky budou přicházet dnes večer.

Proč je to důležité: ruská ekonomika začíná válku pociťovat podstatně viditelněji než před několika lety. Kreml proto bude velmi pozorně sledovat, zda se nespokojenost přelévá alespoň k systémové opozici — komunistům nebo straně Noví lidé. Ty sice válku zásadně nezpochybňují, ale protestní hlas by byl pro prezidentskou administrativu užitečným ukazatelem nálady společnosti.

Současně jsou hlášeny problémy s kontrolou hlasování. Jabloko a komunisté tvrdí, že jejich pozorovatelům byl někde znemožněn přístup; v Petrohradu policie jednoho pozorovatele Jabloka při zatýkání zadržela takovým způsobem, že ztratil vědomí. Rusko také nepřipustilo standardní pozorovatelskou misi OBSE.

Takže případný vysoký výsledek pro Putina nelze číst jako spolehlivé měření skutečné podpory války.

Zajímavější než volby může být ruská palivová krize

Tohle bych dál sledoval velmi pozorně.

Ukrajinské údery vyřadily v posledních dnech rafinerie Syzraň a Saratov. V Syzrani byla těžce poškozena hlavní destilační jednotka představující asi 71 % kapacity závodu a její oprava má trvat nejméně měsíc. Saratov zastavil zpracování po dalším dronovém útoku 11. září.

To nejsou izolované problémy. Rusko už kvůli nedostatku paliv omezuje export benzinu, nafty i leteckého paliva.

A ruská vláda v důsledku války snížila letošní prognózu těžby ropy na nejnižší úroveň za 17 let.

Proč je to důležité: Ukrajina našla jedno z míst, kde dokáže Rusko zasahovat systémově.

Rafinérie jsou velké, pevné cíle. Nelze je přesunout a není možné všechny chránit hustou PVO. Pokud navíc Ukrajina opakovaně zasahuje závody ještě během oprav předchozích škod, problém se kumuluje.

To je jeden z důvodů, proč minulou neděli veřejně vyzval , aby přestal útočit na ruskou infrastrukturu pro výrobu dieselu. Trump argumentuje globálním nedostatkem paliva a jeho cenou.

Pro Kyjev je to velmi nepříjemné: Washington po něm chce omezit právě jednu z kampaní, u níž máme stále více důkazů, že Rusko skutečně bolí.

Pro Ukrajinu zůstává větší krátkodobou hrozbou PVO

V předchozích dnech jsme probírali nedostatek interceptorů Patriot. Ten bych dnes nepustil ze zřetele, i když ráno nepřišla nová dramatická zpráva.

Rusko v posledních týdnech výrazně zesílilo vzdušné útoky a kombinuje velké množství levných dronů s balistickými střelami. Ukrajina proto musí řešit nejen počet systémů PVO, ale především tempo spotřeby munice.

To je pro nadcházející zimu zásadní. Pokud Rusko dokáže levnějšími prostředky vyčerpat ukrajinské interceptory a následně nasadí kvalitnější balistické rakety proti energetice, může být efekt výrazně větší než v předchozích zimách.

Právě proto má význam evropsko-ukrajinský projekt levnější protibalistické obrany, do něhož se tento týden připojilo i . Pro letošní zimu ale řešení nepřinese.

Fronta: dnes bez zásadní změny

Na pozemní frontě dnes ráno nevidím nový spolehlivě potvrzený operační průlom, který by měnil strategický obraz.

Proto nebudu přidávat každou obsazenou lesní linii nebo několik set metrů postupu.

Nadále bych sledoval především Lyman–Slovjansk–Kramatorsk, kde ukrajinská operace v posledních dnech narušila část ruského postupu, a prostor Kosťantynivky.

Válka se ale právě teď rozhoduje méně dramatickými posuny na mapě a stále více drony, PVO, výrobní kapacitou a schopností obou zemí udržet ekonomiku.

Polsko včera znovu zvedlo letectvo. Tentokrát bez narušení hranice

Polské ozbrojené síly v sobotu preventivně aktivovaly vojenské letectvo a uvedly pozemní PVO a radary do zvýšené pohotovosti kvůli ruským útokům na západní Ukrajinu.

Operace už skončila a polská armáda potvrdila, že k narušení polského vzdušného prostoru nedošlo.

To je dobrá zpráva.

Současně ale právě pravidelnost těchto pohotovostí ukazuje, jak se změnila situace na hranici NATO. Před několika dny ruské drony zasahovaly cíle méně než kilometr od Polska a Varšava začala opevňovat klíčové přechody s Ukrajinou.

Proč je to důležité: bezprostřední riziko nemusí spočívat v plánovaném ruském útoku na Polsko. Stačí navigační chyba nebo dron vychýlený elektronickým bojem.

A při současném množství ruských dronů je taková nehoda statisticky stále pravděpodobnější.

Fico: část Západu podle něj chce válku NATO s Ruskem

Slovenský premiér v sobotu výrazně přitvrdil rétoriku. Tvrdí, že někteří západní politici po neúspěchu snahy porazit Rusko prostřednictvím Ukrajiny nyní hledají záminku pro přímou konfrontaci NATO–Rusko.

Fico neuvedl důkazy, že by některá vláda takový konflikt plánovala, a jeho interpretace je v ostrém rozporu například s hodnocením Polska či Francie, které naopak upozorňují na rostoucí ruské hybridní aktivity.

Proč je to důležité: nejde ani tak o nové informace o válce jako o rostoucí politický rozkol uvnitř NATO v otázce, jak interpretovat ruské incidenty.

To může být podstatné při případném skutečném incidentu na území Aliance: Moskva má zájem vytvořit situaci, kterou budou jednotliví členové NATO interpretovat rozdílně.

Česko

Dnes ráno nevidím novou českou politickou událost takové váhy, aby měla být uměle přidávána.

Zůstává ale včerejší velmi výrazné americké varování: americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker kritizoval Česko za to, že letos vydává na obranu jen asi 1,7–1,8 % HDP a hranice 2 % má podle současných plánů dosáhnout až příští rok.

Premiér argumentuje stavem veřejných financí a potřebou investovat také do zdravotnictví a infrastruktury.

Dnes k tomu ale není zásadní nový vývoj.