Ranní zprávy — pátek 2. října 2026

Rusko během noci znovu zasáhlo kyjevský Jižní most. Útok následoval po čtvrteční sérii náletů, při níž stejný most dostal několik zásahů a proudový dron narazil do školy s více než stovkou dětí. Všechny byly v krytu a nikdo nebyl zraněn. Opakované útoky na důležitý most přes Dněpr ale představují další posun ruské kampaně: vedle energetiky Moskva začíná systematicky narušovat dopravu uvnitř hlavního města.

Ukrajina současně pokračuje v útocích na ruské rafinerie. Vladimir Putin poprvé připustil jejich citelný hospodářský účinek — podle něj připravily Rusko přibližně o jedno procento HDP. Moskva prodloužila zákaz vývozu nafty a Putin ho spojil se zrušením sankcí. Ruské problémy s palivy tak již nejsou pouze lokálním nedostatkem: přelévají se do světové energetické krize.

Pro Ukrajinu přišla také dobrá strategická zpráva z Bruselu. Evropská komise oznámila, že byly nalezeny prostředky na pokrytí ukrajinského rozpočtu a obrany do konce roku a že chce urychlit uvolnění 45 miliard eur pro rok 2027. Ve světě ovšem znovu roste riziko války s Íránem. USA podle zpráv připravují přesun třetí letadlové lodě a až 10 000 dalších vojáků na Blízký východ; ropa se vrátila nad 100 dolarů za barel.

Rusko opakovaně útočí na kyjevský Jižní most

Ruské vzdušné údery dnes ráno znovu zasáhly Jižní most přes Dněpr. Doprava byla zastavena nejen na něm, ale také na Patonově mostě, a vozidla byla odkláněna na jiné trasy. V Kyjevě zároveň hořela horní patra obytného domu.

Jižní most přitom dostal několik zásahů už ve čtvrtek. Drony poškodily část vozovky, mostní podpěru a ochranné konstrukce kolem trasy metra. Provoz metra i povrchové dopravy musel být přerušen.

Proč je to důležité: Jižní most je jednou z hlavních dopravních spojnic mezi levým a pravým břehem Kyjeva. Jeho dlouhodobější vyřazení by přetížilo zbývající mosty, prodloužilo přesuny civilistů, záchranářů i vojenské logistiky a mohlo rozdělit dopravní systém města.

Opakované zásahy zároveň naznačují, že nešlo o nahodilý dopad dronu. Rusko zřejmě zkouší, zda může rychlými proudovými drony postupně ničit velké infrastrukturní objekty, aniž by na každý útok muselo použít drahou balistickou či řízenou střelu.

Proudový dron narazil do školy se stovkou žáků

Ve čtvrtek ráno zasáhl ruský proudový dron školu v Kyjevě. V budově bylo více než sto žáků, děti i zaměstnanci však byli v krytu a nikdo nebyl zraněn. Záběry ověřené agenturou Reuters zachytily zásah třetího patra; podle místních úřadů bojová hlavice dronu nevybuchla.

Proč je to důležité: Kryt a včasná reakce školy pravděpodobně zabránily hromadným obětem. Událost je však dalším důkazem, že během téměř nepřetržitých útoků nestačí přesouvat děti do krytů jen při nočních poplaších. Proudové drony umožňují Rusku napadat město i během běžného školního a pracovního dne.

Ukrajina zasáhla Volgograd, Putin přiznal hospodářské škody

Ukrajinské drony v noci zaútočily na průmyslové objekty ve Volgogradu, kde se nachází velká ruská rafinerie. V areálu vypukl požár. Ruské úřady také oznámily zásah obytného domu a jednoho zraněného; rozsah poškození rafinerie zatím nebyl nezávisle potvrzen.

Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že ukrajinské útoky na rafinerie „částečně dosáhly svých cílů“ a připravily ruskou ekonomiku přibližně o jedno procento HDP. Současně oznámil, že Rusko nebude dodávat naftu na světový trh, dokud nebudou zrušeny sankce. Zákaz vývozu pro ruské výrobce byl prodloužen minimálně do konce října.

Proč je to důležité: Putinovo vyjádření je neobvykle otevřeným přiznáním, že ukrajinská kampaň proti rafineriím má strategický účinek. Jedno procento ruského HDP představuje řádově desítky miliard dolarů, i když Putin nevysvětlil metodiku výpočtu.

Útoky mají tři vzájemně propojené dopady:

• zhoršují dostupnost benzínu a nafty uvnitř Ruska,
• omezují exportní příjmy a nutí rafinerie k nákladným opravám,
• přispívají k celosvětovému nedostatku nafty, což zvyšuje tlak USA na Kyjev, aby útoky omezil.

Putinovo spojení exportu nafty se sankcemi je zároveň politickým nátlakem. Rusko se snaží část nedostatku, který způsobily ukrajinské údery, využít k přesvědčování západních států, aby sankce zmírnily.

Fronta: Zelenskyj osobně kontroloval situaci u Lymanu

Volodymyr Zelenskyj navštívil velitelské stanoviště poblíž Lymanu, kde jednal s veliteli a studoval mapy nedávné operace Vivaldi. Podle ukrajinské strany operace osvobodila 176 kilometrů čtverečních a zabránila Rusku prolomit obranu směrem ke Slovjansku a Kramatorsku. Prezident vyzdvihl také využití pozemních robotických systémů a dronů.

Ruský tlak ale zůstává velmi vysoký. Za poslední úplně vyhodnocený den ukrajinský generální štáb hlásil 209 střetnutí, z toho 33 ruských útoků v pokrovském směru a šest pokusů postoupit u Lymanu. U Kosťantynivky bylo zaznamenáno šestnáct útoků. Údaje pocházejí od ukrajinské strany a nelze je průběžně nezávisle ověřit.

Proč je to důležité: Zelenského cesta přímo k velení operace naznačuje, že Kyjev považuje lymanský postup za významnější než běžný lokální protiútok. Zatím ale není potvrzen další velký územní zisk.

Rozhodující zůstává Pokrovsk. Pokud tam Rusko zvýší tlak a donutí Ukrajinu přesouvat rezervy, může tím nepřímo zastavit ukrajinskou iniciativu u Lymanu bez rozsáhlého přímého protiútoku.

EU našla peníze na ukrajinskou obranu, rok 2027 ale zůstává podmíněný

Evropská komise a ukrajinská vláda oznámily, že identifikovaly prostředky potřebné k pokrytí ukrajinského rozpočtu a obranných výdajů do konce roku 2026. Kyjev je závislý především na dvouletém unijním úvěrovém programu v objemu 90 miliard eur.

Obě strany se také dohodly, že urychlí přípravu uvolnění 45 miliard eur na rok 2027. Peníze jsou však podmíněny plněním dohodnutých reforem. Ukrajině dosud chybělo přibližně 27 miliard dolarů potřebných k financování bojových operací a zbrojních objednávek na začátku příštího roku.

Proč je to důležité: Jde o jednu z nejvýznamnějších finančních zpráv posledních týdnů. Pro armádu je zásadní objednávat munici, drony a rakety mnoho měsíců dopředu. Nejistota o penězích na první čtvrtletí 2027 by znamenala omezení nových kontraktů už letos na podzim.

Oznámení ale ještě není totéž co převod peněz. Část prostředků závisí na ukrajinských reformách a technickém schválení jednotlivých tranší. Právě rychlost uvolňování peněz proto bude stejně důležitá jako jejich celková částka.

Spor se Soulem může ohrozit jihokorejskou pomoc

Jihokorejský prezident I Če-mjong pohrozil Ukrajině blíže neurčenými opatřeními, pokud Kyjev neuzná údajnou dohodu o utajení přesunu dvou zajatých severokorejských vojáků do Jižní Koreje a neomluví se.

Zelenskyj přesun zveřejnil během Valného shromáždění OSN. Soul tvrdí, že tím Ukrajina porušila dohodu chránící oba Severokorejce; Kyjev existenci takové dohody popírá. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha spor označil za diplomatické nedorozumění a snaží se vztahy uklidnit.

Proč je to důležité: Jižní Korea poskytuje Ukrajině finanční, humanitární a rekonstrukční pomoc a v červenci přislíbila dalších 100 milionů dolarů nevojenské podpory. Soul by mohl některé programy omezit právě ve chvíli, kdy se prohlubuje rusko-severokorejská vojenská spolupráce.

Dlouhodobý spor by poškodil obě strany: Ukrajina potřebuje jihokorejské zdroje a technologie, zatímco Soul získává od Kyjeva jedinečné informace o schopnostech severokorejských jednotek a zbraní v reálné válce.7. Polsko prodlužuje kontroly na hranicích s Německem a Litvou.