Ranní zprávy — neděle 4. října 2026

 Nejdůležitější dnešní zprávou je příjezd německého kancléře Friedricha Merze do Kyjeva. Německo uvolní další miliardu eur vojenské pomoci a 350 milionů eur na opravy energetiky. Ještě podstatnější může být dohoda o společné výrobě zbraní: od stíhacích dronů určených proti novým ruským proudovým bezpilotním letounům až po prostředky s dosahem přes 1 000 kilometrů. Berlín tím přechází od dodávání hotové techniky k dlouhodobému propojení německého a ukrajinského obranného průmyslu.

Návštěva přichází ve chvíli, kdy Moskva otevřeně oznamuje pokračování rozsáhlých útoků na Kyjev a další města a vyzývá zahraniční diplomaty, aby Ukrajinu opustili. Kyjev odpovídá příslibem zesílit údery na ruské rafinerie. Válka se tak stále zřetelněji mění v souboj o energetiku, dopravní infrastrukturu a schopnost obou zemí pokračovat v boji během zimy.

Na pozemní frontě zatím není potvrzen zásadní průlom. Nejtěžší ruský tlak pokračuje u Pokrovsku a Kosťantynivky. Důležitý politický signál přišel z Lotyšska, kde přesvědčivě zvítězila protiputinovsky a proukrajinsky orientovaná strana premiéra Andrisa Kulbergse.

Ukrajina a Rusko

Německo poskytne 1,35 miliardy eur a zapojí se do společné výroby zbraní

Merz přijel do Kyjeva společně s ministryní hospodářství Katherinou Reicheovou a vedením společností Siemens Energy, Hensoldt, Diehl Defence či Quantum Systems. Vedle miliardy eur vojenské pomoci Německo poskytne 350 milionů eur na opravy energetického systému.

Hlavním průmyslovým projektem má být společná výroba několika typů dronů. Prioritu dostávají rychlé stíhací drony schopné zachycovat nové proudové bezpilotní prostředky, které Rusko nasazuje ve stále větších počtech. Součástí dohody má být také vývoj a výroba zbraní s dosahem přes 1 000 kilometrů. Merz současně hodlá tlačit na pokračování ukrajinských protikorupčních a evropských reforem.

Proč je to důležité: Ukrajinská protivzdušná obrana spotřebovává drahé střely i omezenou leteckou munici proti podstatně levnějším dronům. Průmyslová výroba dostupných stíhacích dronů přímo na Ukrajině může tuto nepříznivou ekonomiku obrany změnit. Zbraně s dosahem přes 1 000 kilometrů by současně rozšířily okruh ruských základen, skladů a výrobních závodů, které může Ukrajina zasáhnout.

Moskva slibuje pokračování útoků a varuje zahraniční diplomaty

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že armáda bude pokračovat v „odvetných“ úderech na Kyjev a další ukrajinská města. Zahraniční občany a personál diplomatických misí vyzvalo, aby na Ukrajině nezůstávali ani tam necestovali. Zatím nejsou informace, že by významné západní ambasády na výzvu reagovaly evakuací.

Výrok zapadá do nové ruské kampaně proti dopravním, energetickým a telekomunikačním uzlům. Po Jižním mostě byl v sobotu zasažen také kyjevský Severní most; poškozena byla vozovka a trolejové vedení a provoz byl přerušen. Útoky v předchozích dnech omezily dopravu na třech ze šesti silničních mostů přes Dněpr. Více než třetina obyvatel Kyjeva přitom před válkou žila na levém břehu, zatímco většina úřadů a pracovních míst je na břehu pravém.

Proč je to důležité: Útoky na mosty nemusí konstrukce zničit, aby způsobily vážné problémy. Stačí opakovaně přerušovat provoz, vytvářet zácpy a komplikovat logistiku, práci záchranných složek i každodenní fungování třímilionového města. Ruské varování diplomatům je zároveň pokusem zvýšit psychologický tlak a vytvořit dojem, že Kyjev přestává být bezpečným místem pro západní přítomnost.

Ukrajina chce zesílit údery na ruské rafinerie

Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina zvýší intenzitu útoků na ruské ropné rafinerie. Tvrdí, že ukrajinské služby získaly dokumenty dokládající rozšíření ruského seznamu cílů před zimou o další energetické, dopravní a městské objekty. Toto tvrzení zatím nebylo nezávisle ověřeno.

Kyjev považuje rafinerie za vojensky oprávněné cíle, protože financují válku a zásobují armádu. Jde ale také o politicky citlivé téma: americký prezident Donald Trump nedávno Ukrajinu vyzval, aby údery omezila, protože podle něj zvyšují světové ceny nafty. Zelenskyj tvrdí, že zároveň nevidí žádný signál, že by Moskva skutečně usilovala o příměří nebo o zastavení útoků na energetiku.

Proč je to důležité: Vzniká otevřený konflikt mezi ukrajinskou vojenskou logikou a americkými ekonomickými a diplomatickými prioritami. Pro Kyjev jsou rafinerie jedním z mála cílů, jejichž zásahy mohou Rusku způsobovat citelné dlouhodobé náklady. Washington se naopak obává cen paliv a další eskalace před pokusem obnovit jednání.

Fronta: hlavní tlak zůstává u Pokrovsku

Podle ranního hlášení ukrajinského generálního štábu bylo za poslední den odraženo 31 ruských útoků v pokrovském směru a 16 u Kosťantynivky. Devět útoků bylo hlášeno u Lymanu a sedm na slovjanském úseku. V jižnějších sektorech u Orichivu a na dolním Dněpru štáb výraznější ruskou útočnou aktivitu nezaznamenal. Tyto údaje pocházejí od jedné z válčících stran a nelze je v reálném čase plně ověřit.

Zelenskyj současně tvrdí, že pokračující ukrajinská operace „Vivaldi“ v Donbasu získala zpět přibližně 140 kilometrů čtverečních. Rusko toto hodnocení nepotvrdilo a zatím nejsou důkazy, že by operace zásadně změnila celkovou rovnováhu na frontě.

Proč je to důležité: Pokrovsk zůstává hlavním bodem ruského tlaku, ale nové německé kapacity i ukrajinské útoky v týlu jsou zaměřeny spíše na dlouhodobou schopnost vést válku než na okamžitý obrat frontové linie. Bez výraznějšího průlomu bude rozhodující, která strana rychleji doplní munici, drony a živou sílu.

Válka znovu zasáhla moldavské území

Moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že pět ruských útočných prostředků, včetně dronů a střel Banderol, narušilo moldavský vzdušný prostor a explodovalo na území země. Útok souvisel s ruskými operacemi proti Oděské oblasti, která s Moldavskem sousedí.

Proč je to důležité: Moldavsko není členem NATO a má jen omezenou protivzdušnou obranu. Opakované průniky proto mohou zvýšit tlak na evropské státy, aby Kišiněvu poskytly radary, prostředky elektronického boje a protivzdušné systémy.

Evropa

Proukrajinský premiér jasně vyhrál lotyšské volby

Centristická Sjednocená kandidátka premiéra Andrisa Kulbergse získala po sečtení 88 procent hlasů 36,6 procenta. Populistická Latvia First skončila s 13,4 procenta druhá a proruská Sovereign Power dosáhla 11,6 procenta. Kulbergs bude potřebovat koaliční partnery, ale odmítl spolupráci s Latvia First.

Premiér během kampaně prosazoval další podporu Ukrajiny, rozšíření protidronové obrany a zachování obranných výdajů na pěti procentech HDP.

Proč je to důležité: Výsledek potvrzuje, že v jednom z nejohroženějších států NATO získala bezpečnostní a proukrajinská politika silný mandát. Současně však téměř čtvrtina voličů podpořila dvě strany oslovující protestní či ruskojazyčný elektorát, takže sestavení stabilní vlády nebude jen formalitou.

Svět a energie

Přeprava LNG přes Hormuz se částečně obnovuje

V září proplulo Hormuzským průlivem podle různých sledovacích systémů 19 až 21 nákladů zkapalněného zemního plynu, nejvíce od začátku americko-izraelské války s Íránem. Stále je to však jen zlomek předválečné úrovně a řada lodí průlivem proplouvá s vypnutými identifikačními odpovídači.

Proč je to důležité: Vyšší počet zásilek mírně snižuje bezprostřední riziko nedostatku plynu před zimou. Současně ale ukazuje, že trh stojí na drahé vojenské ochraně lodí a na křehké ochotě Íránu tolerovat provoz. Jakákoli nová eskalace by se rychle promítla do evropských i asijských cen energií.