Ranní zprávy — pondělí 7. září 2026

Americká mise dokončila jednání v Moskvě i Kyjevě a poprvé mluví o možnosti nových přímých rozhovorů Rusko–Ukrajina–USA; Ukrajina mezitím znovu zasáhla jednu z klíčových ruských rafinerií; a v Hormuzu se situace naopak zhoršuje — lodní provoz spadl na nejnižší úroveň od května a ropa se blíží 100 dolarům.

Mírová mise skončila bez průlomu — ale přinesla jednu podstatnou změnu

Američtí vyjednavači a včera dorazili z Moskvy do Kyjeva a jednali s . Předtím strávili přes tři hodiny s . Žádný průlom nenastal. Američané ale po kyjevské schůzce řekli, že je povzbudily „nové myšlenky“ a doufají, že se brzy podaří oznámit nové přímé rozhovory za účasti Ruska, Ukrajiny a USA.

Zelenskyj označil rozhovory za velmi věcné. Nejednalo se jen o míru, ale také o bezpečnostních zárukách, protivzdušné obraně a energetické pomoci Ukrajině před zimou. Do jednání byli zapojeni i evropští bezpečnostní poradci.

Proč je to důležité: zatím bych rozhodně nemluvil o blížícím se míru. Ruské a ukrajinské postoje k území a bezpečnostním garancím zůstávají zásadně rozdílné. Nové je ale to, že Američané po rozhovorech v obou hlavních městech stále vidí dostatečný prostor, aby se pokusili obnovit přímé trojstranné vyjednávání.

Teď bych sledoval jedinou věc: zda skutečně dostaneme termín a místo další schůzky. To bude podstatnější než optimistické výroky po jednání.

Malý, ale zajímavý test: omezení útoků na Kyjev a Moskvu zatím fungovalo

Rusko a Ukrajina během americké mise dočasně omezily vzdušné útoky proti hlavním městům. Boje ani útoky jinde samozřejmě nepřestaly.

To je malý krok, ale diplomaticky užitečný: ukazuje, že obě strany jsou za určitých okolností schopny dodržet velmi úzce definované omezení úderů. Právě podobný mechanismus by teoreticky mohl být použit například pro vzájemné zastavení útoků na energetickou infrastrukturu.

Neměli bychom z toho ale dělat více, než to je. Na frontě žádné příměří není.

Ukrajina znovu udeřila na ruskou rafinerii — tentokrát Rjazaň

Velmi zajímavé je, co se dělo současně s diplomacií: Ukrajina o víkendu znovu zasáhla Rjazaňskou rafinerii hluboko v Rusku.

To zapadá do strategie, kterou považuji za jednu z nejvýznamnějších ukrajinských kampaní letošního roku.

Cílem není pouze ničit jednotlivé závody. Kyjev se snaží vytvořit řetězec:

poškozené rafinerie → nižší produkce paliv → vyšší ceny → dovoz benzinu → omezení exportu → tlak na ruskou ekonomiku.

Už nyní jsme viděli ruské exportní zákazy, dovoz benzinu a problémy se zásobováním některých regionů.

Proč je to důležité: pokud tento tlak vydrží několik měsíců, začne konkurovat sankcím jako významný zdroj ekonomických nákladů války pro Rusko. Nečekal bych kvůli tomu kolaps ruské ekonomiky, ale může to citelně zvyšovat cenu pokračování války.

Rusko–Německo: rétorika se prudce zostřuje

Včera přišla velmi tvrdá ruská reakce na německé obvinění Moskvy z pokusu o útok výbušným dronem na letišti Leipzig/Halle.

Ruský ministr zahraničí obvinění odmítl a německý postup označil za „začátek skutečné války“. Současně obvinil kancléře z militarizace Německa.

Německá vláda naopak tvrdí, že má dostatek důkazů, aby srpnový pokus o útok připsala Rusku, a reagovala uzavřením ruského konzulátu a kulturního centra v Berlíně. Rusko obvinění odmítá.

Proč je to důležité: právě tato „šedá zóna“ mezi mírem a otevřenou válkou je podle mě jedním z největších evropských bezpečnostních rizik. Sabotáž, která by způsobila velký počet obětí, může vyvolat mnohem tvrdší reakci NATO než dosavadní kybernetické útoky či rušení GPS.