Ranní zprávy — pátek ⁠11. září 2026

Rusko dál rozšiřuje útoky na ukrajinskou logistiku a ekonomiku a dnes ráno znovu udeřilo na Kyjev. Kreml současně výslovně odmítl navrhované příměří ve vzdušných útocích, takže od víkendové diplomacie bych teď čekal méně. Ukrajina naopak dál stupňuje hluboké údery v Rusku. A globálně vzniklo možná ještě nebezpečnější energetické úzké hrdlo než Hormuz: Húsíové dobyli strategický jemenský přístav Mocha u Báb al-Mandabu.

Dnes ráno znovu hoří Kyjev

Rusko dnes časně ráno znovu zaútočilo na Kyiv. Dronový útok zasáhl devítipatrový obytný dům, kde vypukl požár; podle prvních údajů jsou nejméně dva zranění.

Samotné dva zraněné by nebyly hlavní zprávou. Důležitý je trend posledních týdnů.

Jen včera Rusko provedlo rozsáhlé útoky na Pavlohrad, kde zahynulo sedm lidí a dalších 76 bylo zraněno, na závod na zpracování slunečnicového oleje společnosti Bunge v Dnipru, kde zemřeli dva lidé, a na čerpací stanici Ukrnafty v Kyjevě. 

Pavlohrad je přitom důležitý železniční a logistický uzel pro zásobování východní fronty.

Proč je to důležité: ruská vzdušná kampaň se podle mě začíná dát poměrně jasně číst. Moskva nejde pouze po energetice. Útočí na přístavy, železniční a logistické uzly, sklady, potravinářské podniky, obchodní řetězce, čerpací stanice a nově i hraniční přechody.

Cílem je vedle vojenského efektu postupně zvyšovat ekonomické náklady fungování Ukrajiny.

PVO: Kanada posílá peníze právě tam, kde Ukrajina nejvíc krvácí

Z návštěvy Volodymyr Zelenskyj v Kanadě vzešla včera velmi konkrétní dohoda: Canada poskytne 350 milionů kanadských dolarů na nákup interceptorů PVO prostřednictvím amerického programu, přes který spojenci mohou rychle nakupovat pro Ukrajinu americké zbraně včetně Patriotů.

Kanada navíc plánuje během dvou let zvýšit výrobu dronů na miliony kusů ročně, přičemž třetina produkce má směřovat na Ukrajinu. Přidává také téměř C$435 milionů v úvěrových zárukách na podporu ukrajinské energetiky před zimou. 

Proč je to důležité: po německém rozhodnutí vydat Ukrajině další interceptory ze zásob a po ukrajinských kontraktech na přibližně tisíc Patriotů se začíná rýsovat dlouhodobější řešení problému PVO.

Nejnebezpečnější ale zůstává mezera několika příštích měsíců. Rusko útočí teď; nová výroba raket přijde z velké části až později.

tady je podle mě nejdůležitější politická zpráva dne: Kreml odmítá vzdušné příměří

Po víkendové cestě amerických vyjednavačů Steve Witkoff a Jared Kushner přes Moskvu a Kyjev se objevila možnost vzájemného zastavení dálkových vzdušných útoků.

Kreml ji včera prakticky odmítl.

Mluvčí Dmitry Peskov označil ukrajinskou energetiku za „Achillovu patu“ Ukrajiny a argumentoval, že Kyjev žádá příměří právě v oblasti, kde je zranitelný. Moskva podle něj chce celkové uspořádání odpovídající ruským zájmům, nikoli dílčí přestávku v útocích. 

To bych četl velmi jednoduše:

Rusko považuje útoky na ukrajinskou energetiku a ekonomickou infrastrukturu za účinnou zbraň a zatím nemá důvod se jí dobrovolně vzdávat.

To je poměrně studená sprcha pro optimismus po americké diplomatické misi.

Velká mírová schůzka navíc nebude před ruskými volbami

Zelenskyj včera oznámil, že trojstranné mírové jednání se neuskuteční před ruskými parlamentními volbami 20. září. Ukrajinská a americká strana ale zůstávají v kontaktu. 

Zelenskyj očekává další posun až po svém plánovaném jednání s Donald Trump koncem září. Dílčí jednání se mohou týkat například energetiky a obchodu s obilím. 

Moje hodnocení diplomacie se tedy dnes zhoršuje: kanál existuje, ale Moskva odmítá právě ten typ dílčího vzdušného příměří, který se po víkendových schůzkách jevil jako nejrealističtější první krok.

Mír není za dveřmi.

Ukrajinská hluboká kampaň pokračuje — dnes znovu Saratov

Současně dnes ráno zasáhly ukrajinské drony Saratov na Volze. Ruský gubernátor potvrdil poškození infrastruktury, zatím bez obětí. Reuters upozorňuje, že zatím nelze nezávisle určit, co přesně bylo zasaženo.

Saratov je důležitý mimo jiné kvůli velké rafinerii Rosněfti⁠ a dalším vojenským a průmyslovým objektům.

Mnohem zajímavější je ale rozsah celé kampaně. Zelenskyj včera uvedl, že Ukrajina během jediného dne zasáhla osm ruských objektů podporujících válečné úsilí, od Dagestánu přes Moskevskou, Voroněžskou, Astrachaňskou a Brjanskou oblast až po daleký Jamalo-něnecký region. 

Po předchozím úderu přibližně 3 000 km hluboko v Rusku už můžeme říct, že se geografický limit ukrajinských dálkových úderů dramaticky posunul.

To Rusku vytváří mimořádně nepříjemný problém: co chránit PVO? Moskvu? Frontu? Rafinérie? Letecké základny? Přístavy? Nebo plynová zařízení na Sibiři?

Všechno chránit nelze.

Polsko čeká ruské útoky na své hraniční přechody s Ukrajinou

Tohle je dnes důležitější než běžná polská domácí politika.

Premiér Donald Tusk včera v Bratislavě oznámil, že polské a ukrajinské služby v noci odvrátily přímou hrozbu jednomu z polsko-ukrajinských hraničních přechodů. Podrobnosti nezveřejnil. 

Polsko podle něj nyní očekává, že Rusko bude útočit také na přechody mezi Polskem a Ukrajinou, podobně jako už napadlo přechody na ukrajinsko-moldavské hranici.

Tusk navíc řekl, že dostal poměrně přesnou zprávu přímo od CIA o možném vývoji během následujících měsíců a že Polsko i Evropa se musí připravovat na různé scénáře na východním křídle EU. 

Proč je to důležité: tady se ruská kampaň proti ukrajinské logistice může dostat nebezpečně blízko k území NATO.

A polské přechody nejsou okrajová infrastruktura. Jsou jednou z hlavních tepen západní vojenské a ekonomické pomoci Ukrajině.

NATO na jaře překazilo velmi vážnou ruskou operaci pod mořem

Reuters včera zveřejnil mimořádně zajímavé nové podrobnosti o dosud utajované operaci.

Británie, Norsko a USA na jaře zachytily u Špicberků ruské hlubokomořské prostředky jednotky GUGI, které podle západních představitelů nacvičovaly použití nové technologie schopné vyřadit podmořské optické kabely způsobem, který by komplikoval určení pachatele. 

Spojenecké síly ruská plavidla sledovaly, konfrontovaly je a cvičení nedovolily dokončit. Kabely poškozeny nebyly.

Tyto konkrétní kabely spojují Špicberky s norskou pevninou a přenášejí mimo jiné data z největší světové satelitní pozemní stanice SvalSat, která je součástí sítě NASA. 

Proč je to důležité: podmořské kabely přenášejí obrovskou část světových dat a finančních transakcí. V případě konfliktu NATO–Rusko by byly jedním z nejlogičtějších prvních cílů.

A zapadá to do širšího obrazu, který sledujeme poslední týden: výbušný dron v Lipsku, podezření na sabotáže v Polsku a Dánsku, nyní podmořské kabely.